I když zůstalo Deštné ušetřeno neštěstí hromadných požárů, které ještě v 19. století dokázaly proměnit dříve kvetoucí města i vesnice v prach a popel, jako kupř. v roce 1844 Dušníky v Kladsku, 1845 Nebeskou Rybnou, 1847 Solnici, 1861 Olešnici v Orl.horách, 1866 Křovice a Dobrušku, 1884 Chábory a další, přece i Deštné dostatečně poznalo hrůzy požárů.

Postižení, kteří mnohdy přišli o svůj skromný majetek, mohli zpočátku spoléhat jen na sousedskou výpomoc a na sbírky dobrodinců z širokého okolí. Pojišťovnictví pronikalo do hor jenom pozvolna.

Příčiny požárů byly stále tytéž - blesk, někdy i ruka zločincova, lidská neopatrnost při zacházení s ohněm, zejména při svícení (louče, svíčky, kahany) a dřevěné komíny. Vždyť teprve až v roce 1825 poznamenal jedlovský kronikář Hieronimus Brinke, že: "...komíny musejí být všechny z kamene vystavěny. Byly obyčejně ze dřeva a proto tak časté požáry..."

Hasící prostředky byly až hrůza primitivní a pramálo účinné : K hašení dřevěné nebo plátěné džbery a háky na strhávání došků či šindele - a oproti tomu hořící dřevěná chalupa se senem na horské stráni jen se studánkou nebo potokem hluboko v údolí! O stříkačkách nebylo tehdy na horách ještě ani sluchu.

Ze stručných údajů farní kroniky v Deštném, pamětní knihy obce Jedlová a zmíněné kroniky Brinkeovy, se podařilo sestavit tento sled požárů v letech 1830 - 1937.

O prvním známém ohni v roce 1830 se zmiňuje Hieronymus Brinke: "Tento podzimek vyhořelo výminečné stavení [výměnek] u Antona Michla a předsíň [lojva] u Karla Velcla v Dolní Jedlové."

O požáru kostela v Jedlové dne 18. května 1833, způsobeného za bouře bleskem, viz Deštník č. z r.1993, informují všechny tři pamětní knihy.

Další známý požár vypukl neopatrností při svícení na půdě 28. února 1841 v osm hodin večer ve stavení skláře Andrease Tschinkela v Dříši čp.7, které během hodiny lehlo popelem.

Dne 8. října 1843 odpoledne vypukla prudká bouře, při níž udeřil blesk do zadní lomenice stavení Františka Petra ve Vísce čp.2 a zabil ve stáji koně. Lomenici, která již hořela, uhasili domácí lidé.

Dne 7. listopadu 1845 v šest hodin ráno při prudkém raním větru vyhořel neopatrností mlýn čp.18 v Mnichové. Téměř nic se nepodařilo zachránit.

" ... Večer dne 24. října 1846 zcela shořela sušárna lnu Josefa Baumgartnera, zahradníka v Deštném čp.18 i s 30 klouby lnu. Jenom energickým úsilím k pomoci přispěchavších lidí se podařilo zachránit obytnou budovu a seník ... "

"...Dne 2. listopadu 1846 večer ve výměnku Josefa Buchwalda v čp.3 v Pastvinách vypukl z neopatrnosti oheň a pro veliký nedostatek vody vše ztrávil. Ochranná ruka Páně je sice nad námi, ale člověk má bdělýma očima vše sledovat ... ", uvádí farní kronika.

Dne 12. srpna 1868 v Jedlové vyhořely do základů usedlosti čp.8O u Michala Hartwicha, odkud vyšel oheň ze stodoly a přeskočil na sousední budovu Feisových čp.79. V obou případech nezachránili krom dobytka ničeho.

Dne 2. srpna 1869 uhodil blesk do chalupy Franze Hartwicha v Jedlové čp.39 a zabil manželku majitele, pracující za stavem. Usedlost, pojištěná na 400 zl., úplně shořela.

Další požár je znám až z 29. ledna 1903, kdy ve 3 hodiny odpoledne vyhořel v Deštném dům Franze Zeipelta čp.45. Farní kronika k tomu poznamenává : "...Došlo-li by k požáru nočního času, tak by jistě padly ohni za oběť i čp.44 a 43, kde se nacházelo velké množství líhu a petroleje a také by zajisté vyhořely kostel i fara. Z domu čp.45 létaly až ke kostelu kusy hořícího papíru..."

Teprve až po požáru čp.45 "...vznikl v Deštném hasičský spolek. Později hasiči pořídili stříkačku, pro níž postavili v Deštném pod kostelem hasičskou zbrojnici..."

V témže roce dne 6. února, neopatrnou manipulací s petrolejovou lampou, vyhořela nová sušárna a tírna lnu Sebastiána Hartwicha na Jedlové čp.80, tedy u stavení, které bylo postiženo požárem již před 35 lety.

Dne 26. srpna 1906 se konečně konala v Deštném veliká slavnost založení hasičského sboru, k níž se dostavily i sousední německé spolky z Dušníků, Olešnice, Levína, Sedloňova, Kunštátu, Velké Zdobnice a pod.

Hasičský sbor v Jedlové byl založen až 25. března 1909.

Další požáry chalupy čp.46 v Deštném dne 10. února 1907 je zapsán ve farní kronice s poněkud jízlivým dodatkem, že "...chalupa byla před padesáti lety bez jakéhokoliv církevního souhlasu postavena na zádušním pozemku u zádušního lesa na parcele č.938..."

V roce 1908, dne 22. srpna o půl sedmé hodině večerní, zapálil blesk stodolu zemědělce Jonáše Schramma na Jedlové čp.32.

Dne 22. října téhož roku vyhořely v Jedlové o půlnoci z neznámých důvodů pila, mlýn i obytné stavení Johanna Junga a 22. listopadu z neobjasněných příčin sklárna Maxe Johna v Zákoutí. V tomto případě bylo silné podezření na založení ohně.

Dne 21. září 1909 vyhořel do základů u sklárny dělnický obytný dům čp.90, tzv. špitál.

Ohněm již dvakrát postižený dům Sebastiana Hartwicha čp.80 na Jedlové vzplál 15. března 1913 potřetí, tentokrát následkem výbuchu petrolejové lampy ve skladu zboží. Díky rychlému a cílevědomému zásahu místních i deštenských hasičů byl požár brzy lokalizován.

Dne 15. června 1915, tedy již za I. světové války, vyhořela do základů od blesku stodola Franze Hartmanna na jedlové u čp.69. Kronikář Rudolf Seidel v pamětní knize obce Jedlové k tomu zaznamenal : "Poněvadž byla většina hasičů povolána do válečné služby, musely do hasičského sboru nastoupit ženské svobodné síly,... které se projevily u ohně jako neobyčejně aktivní a nebojácné..."

Dne 18. září 1919 v důsledku neopatrného zacházení s ohněm lehla popelem stodola Johanna Sagnera v Jedlové při čp.44, přičemž byla zničena celá svezená úroda. Hasičským sborům z Jedlové a Deštného se jen s největší námahou podařilo zachránit blízko stojící obytné stavení.

K bolestné tragedii došlo 28. března 1920, kdy o jedné hodině v noci v důsledku neopatrného zacházení se světlem vyhořela chalupa Ferdinanda Peikera v Jedlové čp.39, kde na seníku uhořely manželka majitele a třináctiletá dcera.

Dne 24. května 1921 navečer úspěšně likvidovali jedlovští hasiči lesní požár na pozemcích solnického velkostatku.

Zato 15. dubna 1926 vyhořela do základů zemědělská usedlost Ernesta Bittnera na Jedlové čp.40. Na jakékoliv hasební zákroky bylo již pozdě.

V noci dne 9. února 1930, ironií osudu zrovna o hasičském bále, lehla popelem od poškozeného komína stará farní budova v Deštném. Díky nesmírné námaze hasičů i ostatních občanů a neméně také i silné vrstvě sněhové pokrývky, se podařilo před katastrofou uchránit farní kostel sv. Maří Magdaleny, jehož věže byly již od roku 1911 opatřeny hromosvody.

Od značně poškozeného komína vyhořela rovněž do základů dne 21. března téhož roku zemědělská usedlost Aloise Seidela čp.24 na Jedlové.

V témže roce 4. dubna časně ráno obrátil oheň v prach a popel dřevěnou usedlost Josefa Petery v Jedlové čp.21.

O štěstí mohl mluvit chalupník Heinrich Pelzel z Jedlové čp.92, jemuž blíže neuvedeného dne v roce 1930 uhodil blesk do obytného stavení, ale nezapálil. Zabil zato v chlévě jednu kozu. Druhá zůstala živá a nezraněná!

Dne 1. února 1931 v noci zcela vyhořelo stavení Severina Dörnera čp.82 na Jedlové.

V noci 14. října 1933 shořelo uskladněné řezivo u pily Adolfa Hartwicha v Jedlové čp.114. Požár, který byl úmyslně založen a jehož pachatel zůstal nevypátrán, byl šťastně uhašen.

V červnu roku 1934 oslavil Sbor dobrovolných hasičů v Jedlové 25. výročí svého založení skutečně důstojným způsobem: Tehdejší obec Jedlová zakoupila pro osadu Luisino Údolí dvoukolovou ruční stříkačku z Kunštátu.

Poslední požár, který výše uvedené kroniky zaznamenávají, vznikl od poškozené kouřové roury u kamen v pozdních odpoledních hodinách 13. září 1937 v tírně lnu obchodníka se lnem a zemědělce Josefa Kohla na Jedlové čp.52. Hasičům se podařilo zabránit rozšíření ohně, které by "...mělo za následek ztrátu práce a chleba pro mnoho dělníků, zvláště přes zimu...", jak poznamenal jedlovský kronikář Rudolf Seidel. Při tomto požáru byla také poprvé nasazena i nová motorová stříkačka.

Jak je z uvedeného patrno, bývaly zejména v minulém století požáry častým neštěstím, které během několika hodin přivedlo beztak nuzné obyvatele horských chalup do nezměrné bídy.

-Mš-

Kaleidoskop požárů v obci za období 1945 - 1974
Přetiskujeme článek Antonína Páchy, uveřejněný v deštenském Zpravodaji č. 1-2 v roce 1975:
31. červen 1946: Vyhořela mlékárna v Jedlové
2. prosinec 1948: Vyhořel v Jedlové hotel Praha
11. prosinec 1948: Na Šerlišském mlýně vyhořela noclehárna
15. duben 1950: V Deštném vyhořel transformátor
23. květen 1950: V Jedlové za kostelem vyhořela chalupa po úderu blesku
13. únor 1951: V Zákoutí vyhořel dům čp. 25
1. květen 1957: Výzkumnému ústavu shořela ve 3 hodiny odpoledne stodola, ve které bylo uskladněno 150q slámy
6. srpen 1960: Odpoledne ve 3 hodiny začal hořet nový kravín Výzkumného ústavu. Shořela celá střecha a s ní mnoho metráků sena. Dobytek byl včas vyveden a zachráněn. Oheň vznikl od vadného kabelu.
28. květen 1961: Ve 13. hodin začalo v Národním domě hořet na půdě od komínu. Oheň byl včas zpozorován a zlikvidován. Škoda nevznikla žádná.
30. leden 1962: Za silného horského větru vyhořela chata Dřevony. Bylo v ní právě ubytováno 13 dětí, které byly předány zdejší škole, kde byly přes noc nouzově ubytovány. Místní občané poskytli dětem oblečení, protože jim vše shořelo. Silný vítr ohrožoval i okolní chalupy.
3. říjen 1964: Na Mnichové vyhořela stodola.
6. duben 1968: Večer v 19 hodin začala hořet chalupa lesní správy v Jedlové na rozcestí. Při požáru uhořel Václav Hájek, zaměstnanec Lesostaveb z Hraštice u Skuhrova.
30. březen 1970: Na Plasnicích hořel les. Požár likvidovali zdejší požárníci.
30. březen 1971: Na Plasnicích vyhořela Heislarova chalupa
18. červenec 1971: Václavu Vojtěchovi st. shořelo osobní auto Tatra 57. Místní požárníci oheň zlikvidovali.
16. březen 1972: Pod Panorámou, poblíž Postlerovy chalupy došlo k požáru suché trávy, který se prudce šířil směrem k lesu. Zásahem místních požárníků se předešlo velké škodě.
29. duben 1972: Ráno v 5. hodin vznikl požár v ubytovně ČSAD u hotelu Orlice. Při požáru uhořel domovník.
21. říjen 1973: Večer o půl desáté začalo hořet podkroví jídelny Státního statku, kde spali zaměstnanci. Jedině včasným zásahem zaměstnance Josefa Větrovce, který požár zpozoroval, vzbudil spolubydlící a tak je zachránil od udušení a uhoření. Požár byl zlikvidován zdejší požární jednotkou.

Nejnovější vážné požáry v obci:

V letech 1974 až 1980 se požáry Deštnému vyhýbaly. Zato v roce 1981 již 13. února, shodou okolností právě v den plesu SPO, shořela rekreační chata poblíž Jitřenky. V roce 1983 hořelo na chatě Vlasta. Svoji sílu a nezkrotnost oheň ukázal v listopadu roku 1992, kdy do základů vyhořela chalupa č. 0170 vedle chaty Alba. Při dosud posledním velkém požáru lehl popelem ve večerních hodinách dne xxx. srpna 1994 ovčín Krakonoš (viz Deštník č.5/94).

-rem-