Zdánlivě poklidný život v tiché horské odloučenosti přinášel však s sebou také řadu lidských tragédií. Dřívější horalé bývali povětšinou samotě sice uvyklí, ale mnohé labilnější povahy nedokázaly tíhu osamění unést. A protože v pravý čas chyběla přátelská ruka i dobré slovo, družily se k tragédiím, které přinášel tvrdý běžný život i poměrně časté sebevraždy, u tehdejších zbožných obyvatel tak překvapivé. Dochovalé staré kroniky Deštného a Jedlové nás od roku 1816 do roku 1935 celkem informují o 21 případech různých tragických úmrtí.

Jedlovský kronikář a písmák Hieronymus Brinke k roku 1819 zaznamenal, že 16. srpna se u Josefa Pohla oběsil mlynářský tovaryš a " ....dne 14. listopadu 1821 oběsil se Antonín Šír v sušárně Josefa Schramma. Byl pohřben v lese..."

K roku 1839 zapsal farář Karel Feest do farní kroniky v Deštném: "...Zrovna v tomto roce přišla nešťastně o život Karolína, manželka Antona Dörnera, chalupníka z Pasek (Brand) čp. 12, když vedla domů tažného vola, kterého si předtím vypůjčil její bratr Josef Pohl z Vísky (Dörfel) čp. 1. Vůl, kterého zaháněla domů, ji na louce u vrbiček již poblíž stavení trkl rohem tak nešťastně, že jí probodl břicho. Nešťastnice se potom ještě zvedla ze země a s vyhřezlými vnitřnostmi ušla 15 kroků do stavení rodič ů, kde byla též zaopatřena. Za dva dny pak zemřela na zanícení střev. Zanechala po sobě jedno dítě..."

V téže kronice také čteme: "...Dne 12. dubna 1840 na postní neděli byla v údolí blízko Vísky (Dörfel) proti Pastvinám (Hüttenberg) nalezena mrtvola žebráka. Slavná rychnovská komise pak zjistila, že k neštěstí došlo již před více týdny, kdy v tehdejší vánici zmrzl. Po okolních úřadech bylo zahájeno pátrání, ale nikde takové individuum nepohřešovali. Byl pochován na zdejším hřbitově..."

"Dne 10. prosince téhož roku vezl za tuhé zimy Ignác Kohl, obyvatel z čp. 68, na ručních saních posbírané dříví z lesa u Luisina Údolí. Když se odpoledne nevrátil, vyslaní lidé ho hledali, ale marně. Nalezli ho až příštího rána, pod jeho vlastními saněmi zmrzlého a udušeného. Zanechal po sobě zoufalou vdovu s nezletilým dítětem.."

"Dne 25. listopadu 1845 v noci spáchal Josef Michl obyvatel čp. 17 z Vísky (Dörfel), vdovec a otec tří nezletilých dětí, pokus o sebevraždu. Nejprve ležel v bezvědomí na louce a potom na zemi ve světnici v krvi, vytékající z rány na čele, kterou si zasadil dřevařskou sekerou. Po několika hodinách, když přišel k vědomí, byl zaopatřen svátostmi umírajících a za tři dny na následky svého zranění zemřel..."

"... Dne 23. září roku 1847 byl za Luisiným Údolím stranou cesty na okraji lesa nalezen mrtvý žebrák. Lesník učinil oznámení a když komise nezjistila nic jiného než přirozenou smrt, byl 27. září pochován na hřbitově v Jedlové a zůstal i po provedeném pátrání neznámým..."

V "Kronice obce Jedlové" přinesl k roku 1889 Rudolf Seidel zprávy o čtyřech sebevraždách.
Dne 15. února se z neznámých důvodů v čp. 2 oběsil řeznický pomocník Willibald Riesner, dne 3. června v pominutí smyslů se ve věku 86 let oběsil výminkář Anton Zeipelt z Jedlové čp. 51 a 20. července zúčtovala se svým životem i Kateřina Rolečková z čp. 82, která se rovněž oběsila. Zvláštním způsobem skončila svůj život dne 18. října Anna Hartwichová, manželka tkalce z Jedlové čp. 36, která se v záchvatu trudnomyslnosti vrhla na nůž pevně přišroubovaný v truhlářské hoblici a probodla si srdce.

Dne 28. srpna 1906 se v Jedlové - Zákoutí zastřelil z obavy před propukajícím šílenstvím tamní řídící učitel Julius Havel.

Podle téže kroniky se 2. března 1912 z trudnomyslnosti oběsil Ferdinand Liebich z Jedlové čp. 98.

Dne 4. září téhož roku se zase při epileptickém záchvatu, při němž upadla na zem, udusila břemenem, které nesla na zádech, Žofie Pilzová z čp. 115.

Ruku na sebe též 2. října 1913 vložil Josef Sprinz z Luisina Údolí čp. 5, který se oběsil v lese. Kronikář Rudolf Seidel u tohoto zápisu poznamenal: "Nebyl normální."

O sedmnáct let později, dne 23. června 1930 skončil tímtéž způsobem v trudnomyslnosti i jeho bratr Karel Sprinz.

V lese se dne 15. srpna 1919 rovněž oběsil i Anton Hartwich z čp. 48. Důvod: nervové zhroucení.

Dne 23. března 1920 byl na poli Severina Dörnera z Jedlové čp. 82 nalezen zmrzlý hluchoněmý dělník, 41 letý František Kohl z Jedlové čp. 109. Byl pohřešován již od 26. 12. minulého roku, kdy se vracel od příbuzných z Kunštátu a ve sněhové bouři ho zastihla bílá smrt. Nalezl ho Vilém Červinka z Jedlové čp. 81, kterého vylákalo na pole veliké množství poletujících vran, od nichž a také od lišek byla mrtvola ohlodána.

Dopravní nehodě, pro nás již neobvyklé, podlehl zemědělec Josef Kohl z Jedlové, příbuzný výše jmenovaného Františka Kohla, který jel 10. srpna 1924 do Rychnova nad Kněžnou. Uprostřed Antoniina Údolí se kůň zalekl protijedoucího auta, odskočil - a kočí kůň i vůz se zřítili z příkrého svahu. Josef Kohl příští den na následky zranění skonal.

"Dne 18. února 1932 se dobrovolně rozloučil se životem syn hostinské Kristýny Hartwichové Hans Jung. Zůstalo hádankou, co přimělo nadějného mladého muže sáhnout po revolveru...", zaznamenal o této tragédii jedlovský kronikář Seidel.

Z trudnomyslnosti a okamžitého pominutí smyslů zúčtoval se životem ve své černé chvíli dne 9. prosince 1935 v lesíku u cesty k tírně lnu v Zákoutí zemědělec Anton Krinke z čp. 14 v Jedlové.

Dnes jsou tyto smutné události již dávno zapomenuty a jejich oběti spí svůj věčný sen. Jen na stránkách kronik zůstalo několik stručných řádků jako jediná připomínka dávných tragédií.....