Alois Beer (1833 - 1897), kronikář, písmák a naivní malíř

Tento písmák z Dobrušky mnohokráte zavítal i do okolí Deštného, kde jako podomní obchodník prodával nejrůznější drobnosti a zároveň z těchto cest zhotovoval nákresy a zápisky. Pojd'me se spolu s ním vrátit o více než sto let v čase, do dob, kdy ještě hořel oheň v pecích sklárny v Zákoutí, do dob, kdy otěže habsburské monarchie neotřesitelně svíral císař František Josef a 20. století se zdálo být nedosažitelně daleko...

Jeroným Eustach Brinke, básník a kronikář z Jedlové (1800 - 1880)

Jeroným Brinke, starosta Jedlové v letech 1850 - 1864, se do historie zapsal především více než sty básní, které složil převážně po smrti své ženy v roce 1853 a ve kterých líčil nesnadný život tkalců v Orlických horách. Další, stejně důležitý počin, bylo vedení kroniky Jedlové v letech 1816-1879.

Jaromír Maisner a jeho kronika mlýnů v Orlických horách

"Brinkamlejn" v Deštném, Opuštěný mlýn na Jedlové, Rozmánkův mlýn na Jedlové...... Namátkou vybraná jména starých mlýnů, dnes většinou už zaniklých. Naštěstí po nich zbyla alespoň vzpomínka v podobě kroniky mlýnů v Orlických horách Jaromíra Maisnera z roku 1962. V té zpracoval slovem i obrazem všech 53 bývalých mlýnů na Zlatém potoce i jeho přítocích i mlýny na Bělé až po Antoniino údolí. Krátký výběr z této knihy si můžete přečíst v následujícím článku.

O počasí a živelních pohromách v Deštném v O.h. a jeho okolí v průběhu 19. století

Krupobití, průtrže mračen, předčasný sníh, sucho - rozmary počasí se stávaly vždy vděčným námětem kronikářů, i když to byly, stejně jako dnes, jevy jistě nevítané, zvláště v horských oblastech, kde byl život těžký i bez těchto pohrom. Nahlédnutím do starých kronik zjistíme, že současné výkyvy počasí nejsou ničím mimořádným.

Hrůzy požárů

I když zůstalo Deštné ušetřeno neštěstí hromadných požárů, které ještě v 19. století dokázaly proměnit dříve kvetoucí města i vesnice v prach a popel, jako kupř. v roce 1844 Dušníky v Kladsku, 1845 Nebeskou Rybnou, 1847 Solnici, 1861 Olešnici v Orl.horách, 1866 Křovice a Dobrušku, 1884 Chábory a další, přece i Deštné dostatečně poznalo hrůzy požárů.

Zapomenuté tragédie

Zdánlivě poklidný život v tiché horské odloučenosti přinášel však s sebou také řadu lidských tragédií. Dřívější horalé bývali povětšinou samotě sice uvyklí, ale mnohé labilnější povahy nedokázaly tíhu osamění unést. A protože v pravý čas chyběla přátelská ruka i dobré slovo, družily se k tragédiím, které přinášel tvrdý běžný život i poměrně časté sebevraždy, u tehdejších zbožných obyvatel tak překvapivé. Dochovalé staré kroniky Deštného a Jedlové nás od roku 1816 do roku 1935 celkem informují o 21 případech různých tragických úmrtí.

Z farní kroniky

Obzvláště cenným historickým dokumentem pro Deštné a okolí je místní farní kronika, která se začala vést od roku 1838. Následující článek zachycuje pohnuté události v Deštném v rozmezí let 1938 - 1945, tak jak je viděl a zapsal P. Josef Volf, jenž byl zdejším farářem od roku 1941.

Kterak mohla být v Deštném železniční stanice

Po dobudování hlavních tratí podorlicka - trat' Hradec Králové - Lichkov s pokračováním do pruského Mezilesí byla uvedena do provozu v roce 1874, trat' Choceň - Meziměstí - Broumov zahájila provoz v roce 1875 - nastal čas budování lokálek. Postupně zaváděné zákony z let 1880 a 1882 o vedlejších tratích umožnily vznik místních drah i ve východních Čechách. Jako první vznikla dráha Častolovice - Rychnov nad Kněžnou - Solnice budovaná od roku 1892 a otevřená 26.10.1893. Později přibyly lokálky Dolní Lipka - Štíty (1899), Doudleby - Rokytnice (1906) a Opočno - Dobruška (1908). Zároveň vznikalo množství nikdy nerealizovaných projektů, ve kterých se počítalo proniknutím železné dráhy dále do nitra Orlických hor....