
| Pamětihodnosti a významné stavby |
Farní kostel sv. Marie Magdaleny v Deštném v Orl. h.
![]() |
| Fotografie z turistického průvodce z roku 1939 |
Fara v Deštném v Orlických horách se poprvé
připomíná v popise diecéze pražské z let 1344 - 1350. Starý gotický
kostelík, o kterém nejsou k dispozici tařka žádné historické prameny,
vyjma krátké zmínky v urbáři opočenského panství z roku 1598, vystřídal
nový barokní kostel z let 1720 - 1726 z okruhu italského stavitele
Alliprandiho. Chrámová výzdoba byla pořizována postupně a mnohé
bylo sem zřejmě přeneseno také ze starého dřevěného kostela. V r.
1761 byla ze sbírek mezi farníky pořízena kazatelna a v r. 1763
u varhanáře Karla Katzera v Králíkách nové varhany, rovněž z darů
osadníků. Ze dvou kostelních věží, které měly původně jiný vzhled
a do dnešní podoby byly přestavěny v r. 1844, zvaly věřící k bohoslužbám
dva zvony, pocházející také ještě ze starého kostela, první z roku
1542, druhý z roku 1601...
Filiální kostel sv. Matouše na Jedlové
![]() |
| Sv. Matouš před válkou |
První písemná zmínka o kostelíku v Jedlové (německy Tanndorf) pochází z roku 1636. To byl ještě kostel dřevěný. Zděné stavby se Jedlová dočkala v roce 1741 pod patronací bosých karmelitánů. Osud chrámu byl více než pohnutý. Konfiskace chrámového stříbra, nebo velký požár v roce 1833, o kterém farní pamětní kniha v Deštném vypráví:"Již od časných ranních hodin bylo tak dusné vedro, že i všichni ptáci mlčeli. Vše jako by spělo vstříc katastrofě. Ve vůkolí se rozhostilo mrtvé ticho a nad celými horami stála černá hrozivá bouřková mračna. Ta ve dvě hodiny odpoledne vyvolala strašlivou bouři. Kroupy a prudký lijavec bičovaly zemi a hromobití se valilo rána za ranou. Poslední, nejstrašlivější úder blesku zasáhl kostelní věž a zapálil ji. Na první zvolání sem přispěchali farnící, ale pro nedostatek vody a že chyběla i stříkačka, nemohl být dům Páně vyrván plamenům. I přes největší snahu o záchranu kostela shořelo všechno až na holé zdi. Na první ohlášení ohně přispěchal stařičký pětašedesátiletý pan farář Ignác Polz a za asistence dvou ministrantů a v doprovodu c.k. finanční stráže z Deštného odnesl v rukách Nejsvětější svátost do farního kostela..." A ani léta minulá kostelu příliš nepřála, po odsunu německého obyvatelstva se přestala provádět údržba. Naštěstí byla nedávno provedena kompletní rekonstrukce střechy chramové lodi i věže a kostelíku svítá nová naděje...
Bývalá lesní kaple Panny Marie v Zákoutí
"...Mezi zdejší pamětihodnosti také náleží i bývalá Mariánská kaple u lesního pramene v Deštném - Zákoutí, dnes rekreační objekt Vodáckého oddílu TJ Pardubice.
Kaple byla zbudována z odkazu Jindřicha Rolečka, profesora filozofie gymnázia ve Slaném, který se narodil 19. dubna 1856 v Jedlové čp. 82 ... Tehdejší farář v Deštném, osobní děkan a kozistoriální rada Václav Erychleb o tom do farní kroniky zaznamenal: "Podnět k tomuto činu byl dán skutečností, že již dříve mnozí lidé zvláště v nedělní a sváteční dny putovali k prameni, pili z něho, na okolní smrky věšeli mariánské obrazy, modlili se před nimi a někteří dosáhli i vyslyšení svých proseb. Také zmíněný pan profesor rád vždy o prázdninách tento pramen vyhledával.
S povolením vysokého c.k. místodržitelství... byla v měsíci srpnu 1908 stavba této kaple zdejším stavitelem Ferdinandem Schröterem započata a do podzimu 1908 dovedena pod střechu. V roce 1909 byla stavba Mariánské kaple dokončena... "
Tak začíná článek pana Václava Matouše o této takřka zapomenuté kapliččce v Zákoutí.
Poutní kaple blahoslavené Panny Marie v Dříši
![]() |
| Kaple na přelomu 20. a 30. let 20.století |
Kaplička blahoslavenné Panny Marie byla vybudována a slavnostně vysvěcena v roce 1809 jako ochrana pro desku s mariánským obrazem, který již předtím visel na vysokém smrku nad vyvěrajícím pramenem.
Kaple získávala z milodarů poutníků potřebné finance, takže byl zaplaceny nejen všechny výdaje, které vznikly se stavbou, ale v průběhu času se z tohoto kapitálu financovaly i opravy a potřebné věci pro celou deštenskou farnost. Pověsti o přehnaném bohatsví kaple byly zřejmě příčinou jejího vyloupení v roce 1840.
Svatyně za celou dobu své existence prodělala řadu stavebních úprav. Tak například v roce 1870, na svátek sv. Marie Magdalény, byla při Mariánské kapli slavnostně vysvěcena křížová cesta, v roce 1878 byly zakoupeny varhany a v roce 1894 dostala kaple dlážděnou podlahu.....